Boj o krby a kamna pokračuje

V době vánočních svátků jsem si přečetl na stránkách Seznam Zprávy článek, který mne tzv. „zvedl ze židle“ a donutil k napsání následující úvahy.

Jednalo se o pojednání od Kateřiny Motyčkové ze dne 18.12.2021 s názvem „Domácí pohoda u zapáleného krbu škodí planetě více než moderní náklaďák“ (to pro Vás, kdo si budete chtít tento článek přečíst celý). Uvedu jen několik citací z něj:

Výzkum prováděli vědci z řeckých Atén a výsledky se dají aplikovat i na další města. Spalování dřeva v domácnostech je podle nich problémem pro kvalitu ve městech po celé Evropě“.

Zajištění tepelné pohody patří k základním životním podmínkám lidské existence, není zadarmo a bez následků. Smyslem je uspokojit uživatele, a to při dodržení jistoty a spolehlivosti provozu spotřebičů na pevná paliva včetně požadovaného komfortu užívání. Filosofie této iniciativy vychází z přirozené ekonomické motivace vlastníka bytu či rodinného domku na nízkých nákladech za vytápění, kterých lze docílit nejen využíváním levnějších druhů energií, ale také jejich racionálním využíváním.

Mám rád, když je problém řešen komplexně a ne vytržen z kontextu, kdy řekne autor „A“, ale už opomine říci to „B“ nebo i „C“. Což je i případ tohoto článku. Vždyť i snězení banánu nebo pomeranče zachovává slupku, kterou musíme nějak zlikvidovat. A naštěstí si s ní příroda umí poradit.

Ale vraťme se k našemu problému. Není sice jednoduchý, ale kamnářisvými výtvory (kamna, krby, sporáky, atd.) dokáží přinést společnosti více kladného než negativ. U malých a středních spalovacích zdrojů je problém především v technickém řešení regulace výkonu zařízení, kdy omezením výkonu vzniká režim nedokonalého spalování se zvýšenou tvorbou škodlivých emisí jako jsou např. polycyklické aromatické uhlovodíky. Abych nezatěžoval obsáhlou teoriía nudným textem odkážu zájemce na literaturu: „ Příručka pro kamnáře I“, kde v kapitole Spalování paliv a vytápění, str. 59-74je popsán mechanismus hoření, teorie hoření dřeva, a další.

A abychom i zde nezůstali jen u toho pomyslného „A“ , tak uvedu závěrem několik vět, jak by se mělo na problém hledět a pomoci jej řešit. Možným řešením uvedeného je kombinovaný systém, kdy výkonově poddimenzovanému systému zajišťujícímu dokonalé spalování v minimálním výkonovém režimu po většinu topné sezóny přiřadíme doplňkový zdroj, např. krb nebo krbová kamna. Takto vytvořený kombinovaný systém (může být nahrazen i tepelným čerpadlem, fotovoltaikou,..) umožní dosáhnout nejen požadovaného výkonu při minimální venkovní teplotě, ale poskytuje i další služby. Z hlediska provozovatele hraje obvykle svoji roli i související prvek otevřeného ohně v interiéru. A v neposlední řadě je zde i mnohdy opomenutá nezávislost na jiném dodavateli. Vždyť většina topidel je závislá na dodávce elektřiny či plynu a nelze je samostatně spustit a provozovat.

Ve své úvaze jsem se snažil jen zareagovat na výše citovaný článek a ukázat, že se jedná o mnohem složitější problém, který však má řešení a není jím likvidace a potlačování spotřebičů na dřevo. Kamnáři dokáži postavit spotřebič, který bude splňovat požadavky technických norem, aby se minimalizoval proces nedokonalého spalování . Je jen na nás, abychom požadovali kvalitu a nehledali jen levné varianty topení (nekvalitní palivo, levného kamnář bez znalosti věci, apod.).f

Zamysleme se společně nad současným stavem kamnařiny a pojďme ho zlepšovat dodržováním norem a technických předpisů. Příroda, ale i my všichni, si to zasloužíme.


Leden 2022

Ing. Antonín Šimáček

Jak Cech kamnářů ČR (ne)pomáhá řemeslu kamnář

Naposledy jsem se zajímal a vyjádřil k činnosti vedení této organizace zhruba před 5-ti léty, když jsem ukončil své členství, byť jsem patřil mezi jeho zakládající členy. Tehdy jsem ve svém článku s názvem „Co mi vadí na práci cechu“ uvedl a vysvětlil i důvody odchodu. A bláhově jsem si myslel, že se již problematikou kamnařiny nebudu zaobírat. Ale platí pořekadlo, že lidé se nemění, což je smutná pravda a mne situace donutila jednat.

I když jsme založili Český kamnářský institut, z.s. a snažili a snažíme se pomáhat kamnářům, tak vždy jsme dbali, aby zůstal Cech kamnářů ČR jedinou organizací a smluvním partnerem Hospodářské komory ČR pro řemeslo kamnář. Ale ouha, pánové z rady si neuvědomili, že k takovým pravomocem patří i mnohem více zodpovědnosti a pokora. V současnosti je v ČR 1681 živností kamnář, ale v cechu je organizovaných jen asi 200 členů, tedy necelých 15%. Místo toho, aby byli vedoucí silou, která hájí zájmy kamnářů v ČR, spolupracuje s ostatními kamnářskými subjekty, organizuje diskusní fóra s odbornou veřejností, vytváří technologická pravidla a vnímá existenci autorizovaných osob. Ty totiž zkoušejí zájemce o řemeslo a mají mnoho nenahraditelných informací, které by cechu mohly sloužit jako zpětná vazba. Ale místo toho se chovají tak, že je jednomu stydno.

A poslední kapkou, kdy přetekl pohár mé trpělivosti, bylo chování a způsob, jakým došlo ke zrušení původní profesní kvalifikace 36-045-H Kamnář montér topidel (na základě rozhodnutí pracovní skupiny –zástupců zaměstnavatelů, tedy cechu a sektorové rady ) se zdůvodněním, že živnost mohou získat i osoby, které nemají potřebné kompetence pro výkon všech činností obsažených v jejím obsahu.

Přitom tato úplná profesní kvalifikace platila od roku 2009 a mimo jiné ji realizovala několik let i Hospodářská komora ČR ve spolupráci s cechem .Také pan Pešek spolupracoval s SOU v Horní Bříze, která byla taktéž autorizovanou osobou. Ale jen po dobu, dokud tam čerpali peníze i z grantu. Náhoda?

V současné době, kdy se toto SOU sloučilo s SOU Plzeň , tak už nejsou tím správným partnerem pro cech a je ohrožen jejich srpnový termín zkoušek, protože se již nejedná o úplnou profesní kvalifikaci. A skupina živnostníků, kteří si kurz zaplatili, díky cechu, jej nemohou úspěšně dokončit včetně výučního listu.

 Tady mi vadí především arogantní a přezíravý způsob chování zodpovědných pánů z cechu a sektorové rady, kteří se neráčili spojit s autorizovanými osobami (především s SOU) a informovat je o chystané změně. Měli si zjistit, zda a kolik lidí se přihlásilo ke zkouškám v letošním roce. Není pravdou, že tito noví zájemci ohrožují kvalitu řemesla, vždyť jen z 10 letošních (absolventů u AO Renome CZ s.r.o.) je 6 s vysokoškolským vzděláním a 5 aktivně vykonává řemeslo kominík. To v minulosti byly případy, kdy šla kvalita stranou, např. když přecházelo řemeslo kamnář na řemeslnou živnost a během 12 měsíců si o tuto živnost mohl požádat každý, kdo vykonával např. příbuzná řemesla jako zedník, kominík,…

A chci jen upozornit „odborníky z cechu“, že pokud by zůstal tento stav, který se jim podařil vytvořit, tak všechny živnosti vydané podle původní ÚPK ztrácí platnost včetně výučních listů. Proto apeluji na všechna ministerstva a dopisem se pokusím napravit to, co vzniklo, aby se předešlo právním sporům a soudním tahanicím.

Toto chování jenom potvrzuje, že se nic nezměnilo a cech si dělá, co chce a nectí zákony, což dělal i v minulosti, když se měli nově vytvořené profesní kvalifikace nechat stvrzovat v odborné veřejnosti. Místo toho je stvrzovali lidé z rady cechu.

A ještě několik poznámek na závěr:

  1. Pamatuji si, když v roce 2004 vznikla první ČSN 73 4230, tak sliboval jeden z autorů (pan Pešek), že do dvou let budou technologická pravidla. Je rok 2020 a žádná nejsou.
  2. Místo toho se stále snaží o funkci „revizního technika kamen“ a přitom jen matou lidi, kterým vytvoří tzv.revizní technici cechu dokument za několik tisíc, který nemá žádnou platnost a soud ho neuznává.
  3. Skepticky pohlížím na snahy o profesní kvalifikaci Mistr kamnář, kterou cech nyní připravuje s Hospodářskou komorou ČR. Čas ukáže, zda síly a prostředky cechu neměly být využity jiným směrem.
  4. Spíše doporučuji spolupracovat se středními školami a pokusit se zapracovat problematiku kamnařiny do předmětu TZB v rámci 30% možných úprav studijních plánů, což může udělat škola sama.

 Ing. Antonín Šimáček

Co neřeší technické normy?

Již před mnoha lety jsem psal v jednom článku o tom, že chybí větší spolupráce mezi řemesly kamnář a kominík. A i když dlouhá léta mají obě řemesla své stavovské organizace ( Cech kamnářů ČR a Společenství kominíků ČR), které jsou ,mimo jiné, uznávány také Hospodářskou komorou ČR jako jejich smluvní společenství, dochází stále k problémům, na které doplácí především zákazník. A to není v pořádku. A jeden takový se pokusím v následujícím textu popsat i s negativními důsledky.

Každé řemeslo, aby mohlo být vykonáváno správně a jednotně, musí být řízeno pravidly, která představují například technické normy a technologická pravidla.Normy mají vycházet z ustálených výsledků vědy, techniky a praxe a mají být zaměřeny na podporování optimálních společenských přínosů (citace z materiálů Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví - dále jen UNMZ).

 

Cílem sdružení je podporovat a rozvíjet činnosti související s řemeslem kamnář

 

 

Copyright © 2013 ČESKÝ KAMNÁŘSKÝ INSTITUT, z.s.