Teplo(horko)vzdušné rozvody pro vytápění rodinného domu od krbu
Protože již mnoho let se setkávám při své znalecké praxi s problémem neřešených rozvodů ohřátého vzduchu od krbové vložky do dalších místností v rodinných domech, rozhodl jsem se a obrátil v této věci na státní instituce, a problém s nimi začal řešit.
a) Popis problému
Horkovzdušné rozvody je označení pro potrubí, které slouží k rozvádění horkého vzduchu v objektu buď samotížně nebo nuceným oběhem za pomoci krbového ventilátoru. Tento systém slouží mnohdy jako hlavní zdroj vytápění bez kombinace s jiným zdrojem tepla. Protože v horkovzdušných rozvodech jde také o proudění vzduchu potrubím, při jejich návrhu a realizaci musí být kromě fyzikálních zákonů respektovány i základní vzduchotechnické, při použití v obytných objektech také hygienické a z důvodu vysokých teplot taktéž protipožární předpisy.
Jeden příklad za všechny.
Při jedné realizaci se zákazník dožadoval tepelně technických výpočtů pro rozvod ohřátého vzduchu do dalších místností. Dimenzování zde nebylo provedeno a kamnář to zdůvodnil tak, že doslovně cituji: „stavba horkovzdušných rozvodů spočívá v nakoupení hotových komponentů a tyto jsou poté smontovány, zazděny nebo osazeny dle přiloženého prospektu a dohody se zákazníkem.“ A tedy k realizaci zcela postačuje odbornost kamnáře. A jak to tedy po přepočtu ve skutečnosti vypadalo?
V tomto případě byl namontován ventilátor DU 6, který má podle údajů výrobce výkon 600m3/hod při nulovém statickém tlaku. Dle kamnáře,cituji: „ Na základě mých zkušeností jsem usoudil za vhodné použít sací rouru menší světlosti 125mm z důvodu toho, aby nedošlo k rychlému odsávání teplého vzduchu od krbové vložky.“ To dokazuje, že neměl vůbec představu o tom, kolik tepla vytvoří krb a kolik tepla odvedou horkovzdušné rozvody a hlavně nevěděl, že tímto zásadně sníží výkon ventilátoru. Rozdíl v průměrech 160mm a 125mm nevypadá tak zásadní, ale po přepočtu na průřez potrubí (plochu) jde o redukci téměř na polovinu. Měřením průtoku vzduchu samostatným ventilátorem DU 6 s osazenou redukcí 160mm na 125mm a bez ní bylo zjištěno, že se jeho výkon snížil asi o 1/8 (1m/s), tedy na 525m3/hod. Na tuto redukci zhotovitel osadil 4m dlouhou ohebnou hadici o průměru 127mm. Tím vytvořil tlakovou ztrátu asi 100Pa a dle průtokové křivky ventilátoru lze odhadovat snížení výkonu ventilátoru pod 400m3/hod. Před ventilátorem navíc hadici jednoduše ohnul ve velmi malém poloměru. Tímto se vytvořila další tlaková ztráta v potrubí o asi 70Pa. A to už se výkon ventilátoru dostává asi k 250m3/hod. Navíc další tlakové ztráty jsou i při talířových ventilech, apod. Že tedy v tomto případě došlo ke sporu mezi zákazníkem a kamnářem, asi nikoho nepřekvapí.
A takových případů jsou v našem státě, ne tisíce, ale troufám si říci, že i desetitisíce, vesměs bez tepelně technických propočtů.
b) Jaký je současný stav legislativy a skutečné praxe?
Stavbu krbů řeší technická norma ČSN 73 4230, jejíž první vydání bylo z dubna 2004. V předmětu normy, definicích ani konstrukčních částech nejsou rozvody vzduchu uvedeny. Pro návrh a stavbu krbu má být zpracována projektová dokumentace, jejíž součástí jsou i tepelně technické výpočty pro výkon spotřebiče u krbů určených pro vytápění.
Teplovzdušnými rozvody se zabývá norma pouze v bodech 7.3.3. až 7.3.7., ale bez zásad pro výpočet.
Nové vydání této normy ČSN 73 4230 z ledna 2014 doznalo určitých změn, kdy se v termínech a definicích již výraz teplovzdušný rozvod (3.4.7) vyskytuje a také jej norma řeší v bodech 7.3.8. až 7.3.10. Ale ani zde není žádný návrh či odkaz na výpočet těchto rozvodů.
Když se podíváme do učebních dokumentů pro učební obor Kamnář, tak u odborných vědomostí a dovedností není žádná zmínka o montáži teplovzdušných rozvodů tepla.
Tento dlouhodobě přehlížený a opomíjený problém se začal řešit. O výsledku Vás budeme na našich webových stránkách průběžně informovat.
Ing. Antonín Šimáček