Novoroční zamyšlení pro rok 2016

Období přelomu roků se stává již tradičně dobou, kdy se většina z nás pokouší o určité zhodnocení toho minulého a zamýšlí se, jak být ještě úspěšnější v roce nastupujícím.

I pro naši kamnářskou branži je toto období, kdy skončila doba stresů, nervozity a přemíry práce, krátkou dobou odpočinku a přemítání, zda se nám vše podařilo, kde to nevyšlo a proč, jak se vyvarovat případných chyb do budoucna, co na své práci zlepšit, a podobně.

Řemeslo kamnář je krásné řemeslo, kdy se snoubí řemeslná zručnost s technickým myšlením a také uměleckým cítěním pro krásu, design i účelovost. A toto vše skloubit a přitom dodržet veškerou platnou legislativu není vůbec snadné.

Proto také vzniklo občanské sdružení Český kamnářský institut, z.s., které si jako svůj cíl vytýčilo podporovat a rozvíjet činnosti související s řemeslem kamnář. A jak se nám to dařilo v roce 2015?

Vždy se říká, že za každého mluví jeho práce, takže Vás v krátkosti seznámím s tím, co jsme vykonali i s tím, co chystáme na rok 2016:

Současný stav kamnářské praxe (úvaha znalce nad chováním kamnářů i zákazníků)

Jako soudní znalec pro technické obory různé se specializací  na individuální topidla (krby, kamna, sporáky a jiná )  jsem vyzýván ke spolupráci již více než dvanáct let a za tu dobu jsem byl účastníkem mnoha soudních sporů i nepříjemných situací, které mnohdy nemusely ani vzniknout, kdyby se dodržovaly určité zásady a postupy. Dovolte, abych se s vámi o některé z nich podělil.

Základem pro jakoukoliv seriózní činnost je existence určitých pravidel, která napomáhají vnášet do oboru, v našem případě kamnářského řemesla, určitý řád a možnost porovnání, zda ten či onen pracuje slušně nebo se jedná o fušera nebo podvodníka. U nás, v České republice, byl takovým přelomovým okamžikem vznik technických norem (ČSN 7342 30 až 7342 32, první vydání v období let 2004 až 2006 a ČSN EN 15544 v roce 2013) pro jednotlivé stavby krbů, kamen a sporáků a na Slovensku to byl dokument vydaný Cechem kachliarov SK   - Směrnice pro stavbu  krbů a kamen. Zároveň s tím začaly v obou státech probíhat rekvalifikační kurzy pod patronací cechů ve spolupráci se středními školami a to nejdříve v Ostravě a Bratislavě, pak následují další školy – v Horní Bříze, Praze a Brně- Bosonohách.

Za dobu výkonu funkce soudního znalce jsem se zúčastnil asi třiceti soudních případů v Čechách, ale i na Slovensku (a zpracoval téměř 100 znaleckých posudků a posouzení) A nebyly to nijak bezvýznamné kauzy (např. požadavek, aby kamnář uhradil  7 miliónů Sk za vyhořelou chatu údajně od krbu, 4 milióny za vyhořelou chatu, náhradu škody za 2 mil. za vyhořelou hospodu od krbu, navrácení plnění za nefunkční sporák ve výši 200 000,- Kč, a další případy). V následujícím se pokusím nastínit problémy, proč k takovým koncům muselo vůbec dojít a jak tomu lze předcházet.

Zlaté české ručičky a stavba krbu

Jako zástupce firmy, která je výrobcem krbových vložek, cítím potřebu vyjádřit se k současné situaci v České republice, kde je na rozdíl od mnoha států Evropy možné, aby si krbovou vložku uživatel nainstaloval doma sám.

Češi jsou známí pro své zlaté české ručičky. Skutečně, jsme zřejmě jedním z nejšikovnějších národů v Evropě a já jsem na to hrdý. Je však velkou otázkou, zda se díky tomu může každý pustit do čehokoli.

Málokdo si sám postaví střechu, rozvede elektřinu, nainstaluje radiátory atd. Na to vše si najímá odborné firmy. A potom se zcela nelogicky sám pustí do stavby krbu. Krb je přitom potenciálně nejrizikovější součástí domu, neboť se vyznačuje hned několika rizikovými faktory, kterými jsou přímý oheň, vysoké teploty a kouř.

 

Cílem sdružení je podporovat a rozvíjet činnosti související s řemeslem kamnář

 

 

Copyright © 2013 ČESKÝ KAMNÁŘSKÝ INSTITUT, z.s.