Již několik let se při výkonu soudní praxe setkávám s nešvarem, kdy nekvalitu a chyby u staveb individuálních topidel posuzují i ti, kteří pro tuto činnost nemají potřebné odborné ani technické předpoklady.

Zákazníci se často obracejí na kamnářské firmy ze svého okolí s dotazy, zda krb či kamna jsou dobře postavená, zda nevykazují nějaké chyby či nedostatky, a tak vznikají různé dokumenty, které se tváří jako „odborná vyjádření“. Píší se závěry o nekvalitě, a to bez jakýchkoliv zásad a pravidel, navíc bez právní závaznosti a možnosti dovolání se pomoci u nezávislých soudů. Přitom se odměna za takové dokumenty pohybuje v řádech mnoha tisíc korun.

Proto jsem se rozhodl tuto problematiku všem zájemcům více přiblížit a vysvětlit, aby se uměli správně rozhodnout a neplatit za placebo, tedy za nic.

V poslední době se mi do rukou dostaly materiály, které rozporuplně hodnotily tepelně izolační materiály, které naši kamnáři běžně používají pro obestavby teplovzdušných krbů, izolace stavebních konstrukcí a všude tam, kde je nutné oddělit stavební konstrukce a okolní prostor od zdroje tepla, např. krbové či kamnové vložky, apod.

Proto jsem se rozhodl podrobněji prostudovat tuto problematiku za pomoci i těchto podkladů, kdy většinou prodejci umí zdůraznit výhody u svého zboží a naopak jen tak mimochodem upozornit na vady a nedostatky u produktů konkurence (a mnohdy jsou i vykonstruované). Že by platilo známé pořekadlo – „účel světí prostředky?“.

1. VERMIKULIT:
   
   jedná se o přírodní horninu, která se těží v povrchových dolech a patří do skupiny fylosilikátů. Je to vlastně určitý druh křemičitanu, podobně jako písek. Rozdíl je v jeho struktuře, která obsahuje krystalickou vodu. A po prudkém zahřátí (expandaci) vytváří tzv. červík (lat. Vermiculus). Je tedy tvořen pouze křemičitany (písky) a z toho plyne, že neobsahuje žádné organické či jiné nasákavé materiály, které by mohly ve vodě či vlhku bobtnat a praskat.