Posuzování nekvalitní práce u kamnářů

Již několik let se při výkonu soudní praxe setkávám s nešvarem, kdy nekvalitu a chyby u staveb individuálních topidel posuzují i ti, kteří pro tuto činnost nemají potřebné odborné ani technické předpoklady.

Zákazníci se často obracejí na kamnářské firmy ze svého okolí s dotazy, zda krb či kamna jsou dobře postavená, zda nevykazují nějaké chyby či nedostatky, a tak vznikají různé dokumenty, které se tváří jako „odborná vyjádření“. Píší se závěry o nekvalitě, a to bez jakýchkoliv zásad a pravidel, navíc bez právní závaznosti a možnosti dovolání se pomoci u nezávislých soudů. Přitom se odměna za takové dokumenty pohybuje v řádech mnoha tisíc korun.

Proto jsem se rozhodl tuto problematiku všem zájemcům více přiblížit a vysvětlit, aby se uměli správně rozhodnout a neplatit za placebo, tedy za nic.

Když se podíváme do wikipedie, tak zjistíme, že:

„Znalecký posudek je jeden z možných důkazů zejména v soudním, někdy i ve správním řízení, jehož účelem je získat informace, které jsou pro dané řízení podstatné a které závisí na odborných znalostech. Vypracovává jej soudní znalec, zhodnocení je ale úkolem soudce nebo jiné osoby, která vede řízení. Znalci totiž nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky.“

Revize – z latinského re-vizio, s významem (opětovného) prohlédnutí.“

Veškerá znalecká činnost je prováděna na základě zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, který upravuje jmenování a odvolávání znalců a tlumočníků, výkon znalecké a tlumočnické činnosti a základní zásady odměňování znalců a tlumočníků. Podrobnosti dále stanoví vyhláška č.37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášek č. 11/1985 Sb., č. 184/1990 Sb. a č. 77/1993 Sb. Platná právní úprava se vztahuje jak na znaleckou a tlumočnickou činnost vykonávanou v řízení před soudy a dalšími státními orgány, popř. jinými orgány veřejné správy, tak na znaleckou a tlumočnickou činnost prováděnou v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob.

Oprávnění vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost je podle platného zákona vázáno na jmenování znalcem nebo tlumočníkem ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu. To je předpokladem výkonu znalecké a tlumočnické činnosti jak v soudním nebo správním řízení, tak v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob mimo řízení.

Vypracování zadává většinou soudce, nebo jiná osoba vedoucí řízení, stejně tak jej ale může předložit účastník tohoto řízení. Pokud byl takový posudek vypracován soudním znalcem zapsaným v seznamu znalců, má všechny náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, přihlíží se k němu stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku.

V zadání znaleckého posudku se vymezuje úkol, případně se formulují otázky, které má znalec zodpovědět. Znalec v něm pak nejdříve popíše zkoumanou skutečnost (tzv. nález) a poté formuluje svůj závěr, či odpovědi na zadané otázky (samotný posudek). Písemný posudek je svázán, jednotlivé strany jsou očíslovány, a sešívací šňůra připevněna k poslední straně a přetištěna znaleckou pečetí, která obsahuje malý státní znak, jméno znalce a jeho obor. Na této poslední straně je také připojena znalecká doložka, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.

Pokud by znalec podal nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, spáchal by trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, za který by mu jen v základní sazbě hrozil trest odnětí svobody až na dva roky nebo zákazu činnosti.

A když se podíváme do platného znění zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále jen NOZ), tak zjistíme, že několik jeho paragrafů (z celkových 3 080) se vztahuje i k této problematice, tedy, že vydávají tzv. odborná stanoviska i jednotlivci a organizace, které k tomu nemají oprávnění a jimi vyhotovený dokument nemá náležitosti potřebné k dalšímu jednání a uplatnění reklamace na vadný výrobek, apod. Sami tedy poskytují nekvalitní službu, na což ve svých paragrafech NOZ pamatuje a umožňuje nápravu a dovolání:

Tak například:

1)    § 2100 – právo z vadného plnění

Citace: „ Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.“

2)    § 2161 – jakost při převzetí

Citace: „ Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal:

  1. Má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí–li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával, s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné.

  2. Se věc hodí k účelu, který pro použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá.

  3. Věc vyhovuje požadavkům právních předpisů.“

 

3)    § 2950 – Škoda způsobená informací nebo radou

Citace: „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“

Těch paragrafů je mnohem více, ale pro naši potřebu je tento vzorek dostačující. Zároveň chci podotknout, že to, co je myšleno zbožím, nemusí mít vždy jen charakter něčeho hmotného, ale mohou to být i ty rady nebo vypracovaná tzv. odborná posouzení a podobně.

Když to shrnu, tak se mi jeví, že činnost různých revizních techniků a dalších odborníků, by se měla omezit vyloženě na oblast působení, jak jim to vymezuje zákon (např. Revizní technik spalinových cest by měl opětovně prohlédnout spalinovou cestu a na ni udělat revizi spalinové cesty v souladu s vyhláškou č.34/2016 z 22. ledna 2016) a ostatní by měli podnikat jen v rámci svých organizací, když si to ujednají a odsouhlasí, jinak porušují zákon – viz. dřívější text.

A mi závěrem nezbývá nic jiného než doporučit všem, kteří si nechali takové odborné posouzení udělat, aby se v souladu s platnými zákony a NOZ přihlásili o navrácení svých peněz a požadovali vrácení plnění např. podle § 638:

Citace: „Bylo–li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.“

Věřím, že jsem dostatečně osvětlil všem tuto problematiku podávání znaleckých posudků a slibuji, že budu každého „v omyl uvedeného“ na tyto skutečnosti upozorňovat, aby se i tato oblast podnikání v naší společnosti postupně kultivovala.

 

 

Za Český kamnářský institut, z.s. -  Ing. Antonín Šimáček, předseda 

 

 

 

Cílem sdružení je podporovat a rozvíjet činnosti související s řemeslem kamnář

 

 

Copyright © 2013 ČESKÝ KAMNÁŘSKÝ INSTITUT, z.s.