Problémy řemesla kamnář v Čechách - část I.

   I když od znovuzavedení učebního oboru kamnář uplynulo více než dvacet let ( v září 1997 v Ostravě na SOU stavebním byla zahájena opět výuka), stále přetrvávají aktivity, které tomuto řemeslu škodí. Proto jsme se rozhodli na tento obor lidské činnosti podívat blíže a jednotlivé nedostatky pojmenovat. Říci, jak se nám jeví a jaké vidíme způsoby nápravy (pokud vůbec existují) nebo, kdo je příčinou daného neutěšeného stavu?

   Kamnáři se historicky oddělili od hrnčířů a již po několik staletí i na našem území staví individuální topidla, která přinášejí nejen teplo do domovů, ale pomáhají utvářet i design interiérů obydlí, kanceláří i společenských prostorů. Po celou dobu své existence toto řemeslo bylo ovlivňováno politickým děním, hospodářskou úrovní státu i technickým vývojem společnosti a na všechny změny aktivně reagovalo. Asi nejtěžším obdobím pro něj byly 60-tá léta minulého století, kdy byla výuka kamnářů v tehdejším Československu zrušena jako neperspektivní, což se projevilo i poklesem počtu aktivních kamnářů. Toto rozhodnutí pozastavilo na mnoho let rozvoj kamnařiny u nás, ale s důsledky této odmlky se potýkáme ještě dnes. Na konkrétních příkladech ukážeme, co nefunguje a proč? Někdy jsou to přetrvávající osobní zájmy, které převažují nad celospolečenskými, jindy špatné systémové řešení nebo také neznalost či pohodlnost zodpovědných.

  Řemeslo kamnář patří mezi náročná řemesla a to nejen po stránce technické, kdy musí být individuální topidlo projekčně zpracováno pomocí výrobní dokumentace, ale zhotovitel musí umět reagovat na požadavky zákazníka a spočítat i jeho výkon a zajistit správné chování spotřebiče – od jeho napojení na komín, vyřešení izolací stavebních konstrukcí, posouzení únosnosti podkladu, prostupy stěnami či stropními konstrukcemi, atd. A kromě technické stránky je neméně důležitou i stránka estetická. Tedy, zda se bude do daného prostoru topidlo hodit a ladit se svým okolím. Vždyť se jedná mnohdy o stavbu na několik desítek let.

  Od roku 1995 se již mnohé podařilo. Např. vznikl Cech kamnářů České republiky, byly vytvořeny technické normy pro stavbu krbů, kamen a sporáků, byli jmenováni a začali pracovat soudní znalci pro tento obor, tvoří se profesní kvalifikace , začal platit Nový občanský zákoník, atd.

  Když se ale podíváme blíže na každou část a činnost tvořící kamnářskou problematiku, tak teprve vidíme skutečnou úroveň a kvalitu. A snad najdeme i odpovědi na otázky, proč je tolik nekvalitních staveb, proč je takové množství soudních sporů, apod.

  Nedostatkem může být už to, že Cech kamnářů ČR, jako vedoucí organizace a představitel řemesla kamnář u nás (mimo jiné, jediný oficiální a smluvní partner Hospodářské komory ČR, která má velké slovo při jednáních tripartity v našem státě) nevytváří komunikační prostor pro diskusi s ostatními subjekty (autorizujícími osobami, které zkouší kamnáře, glosátory návrhů norem a obsahů profesních kvalifikací kamnář, znalci z oboru kamnář,atd.), kteří se snaží také o zvyšování kvality tohoto řemesla u nás.

  Smyslem tohoto i následujících článků autorů v žádném případě není a nebude napadání či kritika, ale pokus o vytvoření chybějící diskusi, která by mohla pomoci zkvalitnit práci kamnářů a zvýšit jejich kredit v očích laické veřejnosti.

  Ve svých textech se pokusíme zaměřit na problematiku školství, dalšího vzdělávání, tvorby profesních kvalifikací, práci soudních znalců, schvalování norem a zákonů, spolupráci s ústavy a vysokými školami a mnoha dalším oblastem, které řemeslo kamnář ovlivňují.

  V příštím článku se zaměříme na tvorbu a množství profesních kvalifikací pro řemeslo kamnář, jejich obsah a nastíníme možná řešení tohoto problému.

 

  Budeme rádi za každý Váš podnět, názor nebo doporučení, které bude ku prospěchu nás všech.

 

Za tým Českého kamnářského institutu,z.s. – Ing. Antonín Šimáček, předseda